Beseda s Heřmanem Volfem

Ve středu 25. října jsme se zúčastnili besedy s předsedou spolku Cesta za snem Heřmanem Volfem. Dříve dělal atletiku, oštěp, kanoistiku a triatlon. Po úrazu, který se mu stal v roce 2006 při nočním lyžování, následovala zlomenina posledního hrudního obratle. V současné době i přes svůj handicap pomáhá druhým, aktivně sportuje a motivuje ostatní lidi s podobným osudem.
Mgr. Kateřina Palečková

Beseda se mi moc líbila, pán byl milý, příjemný a dobře se poslouchal. Nejvíce mě zaujalo, když říkal „Až“. Až budu mít čas, až nebudu mít tolik práce… Pán má pravdu v tom, že by se věci neměly nechávat na to „ Až“. Měly by se dělat hned, žijeme jen jednou a v tom případě by to mělo být naplno. Nikdy nemůžeme vědět, co se nám může stát.
Terka Maurová

Kdybych měla někdy být na vozíku, nevím, jestli bych to zvládla. Když jsem viděla , co všechno se dá dělat i s handicapem, nemohla jsem tomu uvěřit. Když nám pan Volf vyprávěl, jak se mu to stalo, došlo mi, že v životě se může stát cokoli. Špatně spadnete a jste navždy na vozíku. A z toho jsem si vzala ponaučení.
Marky Peková

Vždycky jsem si myslela, že třeba lidé na vozíku mají nudný život, ale po této besedě vidím, že mají někdy více naplněný život než někteří zdraví lidé. Nikdy nesmíme říkat až potom, až někdy, protože to znamená, že už to nikdy neuděláme. Musíme jít za svým snem naplno.
Hana Zeithamlová

Beseda se mi moc líbila, byla hodně motivující. Nechápu, jak to mohou tito lidé zvládnout. Kdyby se to přihodilo mně, asi bych to nezvládl. Ten pán sám říkal: „Přece nebudu rodině na obtíž“. Tito lidé jsou opravdoví borci. A jsou dobří, že podporují akce pro handicapované. Někteří lidé si myslí, že se jim nemůže nic stát, jiní si neumí představit, jaké to je. A lidé, kterým se něco v životě stane, vstanou a žijí jakoby nic.
Dominik Hahn