Země sněhu

Paní Zima a Mrazík čarují...

V lednu jsme, ikdyž pouze s částí pirátů, šťastně dopluli do Země sněhu. Země sněhu byla zaslíbená leckterým zimním radovánkám. Jednou z největších radovánek byli sněhuláci. Sněhuláci v různém podání. Hlavními byli ti, co se vyráběli z plněné bílé ponožky v rámci společné družinové činnosti a šňůrkohraní. Ale potěšili i sněhuláci v oknech (dívají se na nás jak v družině, tak když jdeme do školy), sněhuláci na zápichu, grafomotoričtí sněhuláci, ale i ti postavení z opravdového sněhu.

Paní Zima společně s Mrazíkem pomohli vyčarovat zamrzlá okna. Díky inkoustu a soli jsme zdárně dosáhli tohoto přírodního úkazu.

Protože jsme piráti a stále plujeme na lodi, je třeba si něčím také vydělávat. Přestože máme pouze jednu ruku, místo druhé hák (vyrobený z plastové lahve), i přesto jsme se mohli stát lovci perel a vyráběli perlorodky. Aby jim nebylo na nástěnce smutno, bylo záměrem vytvořit i hvězdice. Ale ty se značně podobali "Koroňáčkům", tak proč je tak nenazvat a povyprávět si o nemocech, o prevenci a o vitamínech.

Sníh jsme využili i ke zkoumání stop. Zkoumali jsme nejen stopy naše, ale i ty kočičí - kocour Max s námi pěkně spolupracoval. Nicméně aby se nám stopy podařilo najít a rozeznat, použili jsme lupu. Díky níž jsme si mohli zvětšené stopy prohlédnout. Po zvýraznění obarvenou vodou potravinářským bervivem jsme ani lupu nepotřebovali.

Další stopy se objevily i v samotné družině. Poznáte na fotografiích komu asi patří?

V poslední řadě jsme sníh využili jako všichni a na školním hřišti jezdili na talířích a "prdeláčcích".

Zemi sněhu jsme zvládli objevit na jedničku a těšíme se na další cestu za dobroduržstvím.