Světový den poezie

PODVODNÍ KRAJINA

Hana Zeithamlová

Když se potopím pod hladinu moře,

už neslyším křičet děti tam nahoře.

Pomalu se potápím níž a níž,

bublinky se vznášejí výš a výš.

Najednou za nimi vidím podvodní krajinu

mnohem lepší pocit než se koukat u rybníka na hladinu.

Krásnější místo jsem nikdy neviděla,

jen šumění vln jsem slyšela,

kolem mě rybičky začaly dovádět,

mě dech začínal docházet.

Pomalu jsem se začala vznášet nahoru

a mohlo to začít vše znovu.

Báseň O NIČEM

Dominiček Hahn

Nevím o čem psát,

 a tak vám řeknu, co já rád.

Hraju taky na počítači

 a někdy si myslím, že mě to ožebračí.

Víte, kolik stojí elektřina,

 ještě že to platí rodina.

Nedokážu si představit,

 až budu bydlet sám,

 pak si to zařídím jako pán.

Píšu jen tak spatra,

 asi potřebuju psychiatra.

Mám na to 30 minut,

 inu tak píšem dál, tenhle rým bude rozvinut.

Tak já bydlím v Kyšicích

a nikdy bych nebydlel v Teplicích,

prej tam mají blbou vodu,

ale je možnost, že to měli v rodu.

A taky chodím nakupovat do Penny,

mají tam velký slevy.

Můj nejoblíbenější zpěvák je Karel Gott,

já žasnu, jak zpívá,

jeho slova jsou tak hřejivá.

Nekonečná zima

Lucie Rabadová

Zima je zas o něco delší,

každý chce jaro, kecy se hemží.

Jaro chce každý, to je věc veliká,

i naše učitelka na zimu naříká.

Vezmeme fény, roztajeme sníh,

budeme lítat po vesnicích.

Sníh se roztaje, to bude boží,

ale…ne, už zase sněží!!!

Sněhová bouře se spustila

a naše plány tak zkazila.

Bílá peřina pokryla ulice a my nasadíme čepice,

kašleme na plány, jak zničit sníh, doufáme, že bude líp.

Narozeninová oslava

Markéta Peková

V neděli jsme šli na oslavu narozenin mé babičky,

ale ne do žádné malé světničky.

Byla to veliká oslava, jak má být,

a jedlo se tak, že ani nádobí jsme nestačili mýt.

Nejprve byl oběd o třech chodech,

připadalo mi to jako na královských hodech.

A těch dobrot co tam bylo,

myslím si, že ani nic nezbylo.

Dokonce se i tancovalo,

ale moc dlouho to netrvalo.

Potom přišlo na řadu předávání dárků,

jeden vypadal jako klec od kanárků.

Babička dostala oblečení, sladkosti i kosmetiku

a i knížku zaměřenou na botaniku.

Dostala také novou televizi,

doufejme, že ji nikdo neodcizí.

Babička byla moc šťastná,

že se nás sešlo tolik, že ani jedna židle nezůstala prázdná.

Pořád dokola a dokola nám moc děkovala,

ani nevím, jestli ještě i něco jiného povídala.

Ale oslava to byla moc hezká,

a za tuhle básničku si musím zatleskat.

Jarní krása

Barbora Kalčíková

Jaro rozzářilo dítěti úsměv na rtech

a mně to vyrazilo dech,

přece to nejkrásnější na světě,

je jaro, co se nedá popsat ve větě,

a to jak se na stromech zabarvují listy

a tráva se zaplňuje květinami,

to je snad jarní požehnání,

v zimě je zábava jako bobování, koulování a bruslení,

však na jaře se všechno změní,

můžete poslouchat ptačí zpívání,

když jsem byl malý,

neuvědomoval jsem si, jak to je dokonalý,

pořád jsme se tomu smáli,

ale babička mi řekla, že jsme to vlastně ani nepoznali.

Moře

Barbora Cubrová

Vlny duní, slunce hřeje,

moře šumí, až se směje.

Plavou po něm lodě,

co se odráží na vodě.

Potápím se do vody,

vidím samé chaluhy.

Ryby plavou kolem mě,

už jsem skoro na hlubokém dně.

Až přijde jaro

Veronika Šuchmannová

Sedím tu a koukám, jak přichází chlad,

a mráz mně studí do zad.

Jednoho dne však přijde den,

kdy všechny strasti půjdou z mé hlavy ven.

Až přijde jaro

a ptáčci se probudí,

až přijde jaro

a květiny zavoní.

Až přijde jaro a roztaje sníh,

teď si o tom můžu nechat jen snít.

Až uklidím sáňky

a bude tu čas,

kdy zima už půjde za hory spát.

Až přijde čas,

kdy si děti půjdou ven hrát.

Nové Auto

Michal Drnec

Koupil jsem si nové auto,

byla to Škoda Kodiaq.

Pak to auto bylo mnou převzato,

ihned jsem začal skákat jak panák.

Druhý den ráno v tom autě něco kvičelo,

po práci jsem s tím zajel do servisu.

A hned jak to auto přijíždělo,

servisák hned věděl, že to bude chtít expertizu.

A tak mi dal zatím starou fabii,

než se to auto opraví.